Kvitance neboli stvrzenka je písemné potvrzení věřitele dlužníku, že svůj dluh uhradil. Kvitance sice představuje obvykle soukromou listinu, ale i ta musí mít své náležitosti.

Kvitance a dlužní úpis

Pojem stvrzenka je pro většinu z nás zřejmě mnohem známější, ale vězte, že ani název kvitance není žádnou novinkou. Podobnou právní úpravu kvitance můžeme pozorovat dokonce už u občanského zákoníku z roku 1964. Současný zákoník se tedy k pojmu kvitance pouze vrací. Kvitance je tedy i dnes potvrzení věřitele o tom, že ze strany dlužníka došlo k uhrazení (zpravidla peněžitého) dluhu, přičemž toto potvrzení bývá vydáváno v souvislosti s dlužním úpisem. Kvitance se sepisuje obvykle mezi soukromými osobami (ale není to pravidlo), a v případě sporu pak představuje důležitou důkazní listinu. Kvitance totiž prokazuje, zda ke splnění skutečně došlo a je případně předmětem skutkového zjištění v rámci volného hodnocení důkazů soudem.

Co musí obsahovat platná kvitance?

Kvitance pro účely občanského zákona je listina, kterou vydá věřitel dlužníkovi na jeho žádost, čímž splnění dluhu potvrdí. Pokud dlužník o vydání kvitance požádá, věřitel má povinnost kvitanci vydat. Na listině kvitance je třeba uvést zejména:

  • Jméno, příjmení a adresa věřitele (půjčitel)
  • Jméno, příjmení a adresa dlužníka (vypůjčitel)
  • Předmět plnění (vrácená částka nebo předmět)
  • Místo a čas, kde a kdy došlo ke splnění dluhu

Pokud je kvitance vydána na jistinu, má se za to, že bylo vyrovnáno také příslušenství pohledávky.

Kvitance podrobně podle občanského zákoníka

§ 1949 mluví o tom, že dlužník může plnění odepřít, nevydá-li mu věřitel zároveň kvitanci.

§ 1950 vysvětluje, že při opakovaných plněních z téhož právního důvodu se má za to, že ten, kdo předloží kvitanci na plnění splatné později, splnil také to, co bylo splatné dříve.

§ 1952 pak vysvětluje souvislost mezi dlužním úpisem a kvitancí: věřitel, který má dlužníkovo prohlášení o uznání dluhu nebo jiný dlužní úpis, je musí dlužníkovi při splnění vrátit nebo na dlužním úpisu vyznačit, že bylo splněno částečně. Není-li to možné, může dlužník požadovat, aby mu věřitel vydal potvrzení, že dlužní úpis pozbyl platnosti v rozsahu, ve kterém byl dluh splněn. Ustanovení o kvitanci tím nejsou dotčena. Bod (2) pak hovoří o tom, že obdrží-li dlužník dlužní úpis bez kvitance, má se za to, že dluh byl splněn.

Kvitance od banky

Kvitanci neboli potvrzení o zaplacení můžete dostat také od banky. Vydává se například při úplném splacení dluhu, který byl zajištěn zástavním právem, a kdy toto zástavní právo zaniká. Banka je povinna kvitanci vystavit, kdy ji následně zašle na příslušné katastrální pracoviště, kde je pak proveden do 30 dnů výmaz. Pokud chcete tento proces urychlit, banka může kvitanci předat přímo vám, a vy ji pak na pracovišti katastru nemovitostí předložíte.